Školní vzdělávací program

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O ŠKOLE

Mateřská škola je řádně zapsána a vedena v Rejstříku škol, předškolních a školních zařízení.

Název: Mateřská škola Velké Žernoseky, okres Litoměřice

Adresa: Velké Žernoseky 159, okr. Litoměřice

Kapacita školy: 24 dětí

Počet tříd: jedna (heterogenní)

Věková kategorie: 3 – 7 let

Provozní doba: 6.00 – 16.00 hodin

Telefon: 777 747 125

E-mail: msbroucci@seznam.cz

Web: www.msbroucci.cz

Zřizovatel školy: Obec Velké Žernoseky

Zastoupená starostkou obce: Jaroslavou Rúfusovou

Datum zřízení: 1. 1. 2003, jako příspěvkové organizace

Příspěvková organizace sdružuje: Mateřskou školu a školní jídelnu

Ředitelka: Mgr. Bc. Pavla Kročilová

Mobil: 606 137 480

E-mail: pavla.krocilova@seznam.cz

Zaměstnanci MŠ:

Učitelka – Lucie Čapková

Bc. Šárka Trégrová

Kuchařka – Renata Karlová

Vedoucí ŠJ – Jana Nováková

Školnice – Antonie Deáková

Účetní MŠ – Ing. Petra Valentová

2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

Mateřská škola je jednotřídní, s kapacitou 24 dětí a nachází se v menší vesnici s vinařskou tradicí, nedaleko kdysi královského města Litoměřic. Chod a vzdělávání zajišťují tři kvalifikované paní učitelky, včetně paní ředitelky, jedna kuchařka a paní školnice. Do mateřské školy jsou přijímány děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let. Dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Docházejí k nám děti i ze spádových oblastí, kterými jsou Kamýk a Malíč. Škola je umístěna ve starší, dvoupatrové budově s přístavbou, jejíž součástí je vlastní školní jídelna, ta má kapacitu 30 strávníků. V přízemí se nachází vstupní hala, šatna, třída/herna, sociální zařízení a kuchyň. Třída je členěna v prostoru podle jednotlivých koutků/center aktivit. Nábytek i sociální zařízení odpovídají věku i počtu dětí. V prvním patře budovy jsou dvě ložnice, malá sauna, sprcha, sociální zařízení a kancelář ředitelky školy. Na přilehlém pozemku se nachází zahrada se zastřešenou pergolou a dřevěnými herními prvky pro děti. Např. různé druhy houpaček, dřevěný domeček s lezoucí stěnou a skluzavkou, dále pak uzavíratelné pískoviště (odpovídající hygienickým požadavkům). Pod školní zahradou je sklad hraček, do něhož se na zimu uschovávají hračky. Zahrada je podle potřeby vysekávána pracovníky obecního úřadu. Dále můžeme využívat travnaté i asfaltové hřiště, které je hned vedle zahrady MŠ. V blízkosti se nachází louky, přírodní zákoutí, zahrádky, vinice a nedaleký les.

3. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ

3.1 Věcné a hygienické podmínky

Při posuzování prostorových podmínek je nutné zohlednit hygienické požadavky stanovené vyhláškou č.410/2005 Sb. a podmínky (požadavky) požární bezpečnosti, zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Na děti mladší tří let je pohlíženo jako na osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, a to vzhledem ke stavebním podmínkám školy nebo v souvislosti s evakuací osob. Prostory mateřské školy jsou z tohoto hlediska vyhovující. Pro zajištění kvalitních podmínek pro vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let bylo třeba v mateřské škole přijmout opatření týkající se zajištění bezpečnostních, hygienických, psychosociálních, věcných (materiálních) a personálních podmínek, životosprávy včetně stravování, organizace a obsahu vzdělávání. Prostředí poskytuje dostatečný prostor pro volný pohyb i hru dětí a zároveň bezpečí a klid pro odpočinek v průběhu celého dne. V oblasti materiálních podmínek jsme se zaměřili na vhodnost některých stávajících hraček (věková hranice vhodnosti použití hračky je uvedena na obalu výrobku), didaktických pomůcek a vybavení vhodným nábytkem pro děti ve věku od 2 do 3 let, např. uzavíratelné skříňky, vyšší police – s ohledem na bezpečnost a zdraví těchto dětí. Třída je vybavena nábytkem, který umožňuje dítěti samostatnou volbu hračky. Stolky a židličky svou velikostí (výškou) splňují hygienické normy. Třída je vybavena dostatkem hraček a didaktických pomůcek, které jsou stále doplňovány a obměňovány. Prostřednictvím rozmístění nábytku, jsou vytvořena centra aktivit – různé herní koutky. V prvním patře se nachází dvě spojené ložnice, kde jsou dle počtu dětí rozložená lehátka s pevnou spací plochou, jeden stůl a židličky, kde probíhají i chvilky s předškoláčky. Pro děti, které nemají potřebu spánku nebo se vzbudí dříve, než máme vstávat, jsou zde také knížky a různé hry. Ve vstupní hale jsou dvě lavičky na sezení dětí při obouvání a jeden velký botník. V roce 2022 byly do šatny pořízeny nové šatní skříňky a sedací botníky. Hala a šatna jsou využívány pro výstavy prací a výrobků dětí. Vývěska s identifikačními údaji mateřské školy a nástěnka ve vstupní hale a v šatně dětí, jsou jedním z informačních zdrojů pro rodiče. Hned za vstupní halou se nachází menší šatna pro zaměstnance, která je zároveň i úklidovou místností.

V oblasti hygienického zařízení jsou požadavky na vybavení stanoveny v příloze č.1 bodu 5 vyhl. č. 410/2005 Sb. Pro děti je zde pět umyvadel, pět záchodů a jeden pisoár. V závěsných skříňkách má každé dítě svůj osobní ručník oddělený od druhého příčkou. Pokud bude mateřská škola vzhledem ke vzdělávání dětí mladších tří let používat i dětské nočníky, zajistí jejich adekvátní uskladnění, mytí a dezinfekci. V souvislosti s možností používáním plen některými dětmi, je na WC dětí umístěn krytý nášlapný koš na použité pleny, který bude denně vynášen. Mateřská škola dohodne se zástupci dětí, které budou ev. používat pleny, systém přinášení hygienických potřeb – plen, vlhčených ubrousků či náhradního oblečení pro tyto děti tak, aby byly vždy k dispozici a v dostatečném množství. Co se týká očkování dítěte i nadále platí, že rozhodující pro přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání je aktuální stav jeho proočkovanosti. Výjimkou jsou děti, jejichž docházka do MŠ je povinná.

Mateřskou školu obklopuje zahrada školy. Její rozloha je dostačující, vybavení zahradním náčiním je řešeno do několika lokalit, tak, aby bylo zajištěno dostatečné vyžití pro všechny děti se zřetelem k zajištění bezpečnosti. Hračky pro hry na zahradě jsou v dostatečném množství a kvalitě. V roce 2020 jsme si z Grantu Lovochemie, z finančních příspěvků CS Beton, A.G. Service a části výtěžku z obecního plesu a z provozního příspěvku od zřizovatele nechali postavit zahradní pergolu, kterou využíváme v letním období jako letní učebnu či při společných zahradních akcích s rodiči. Prostory mateřské školy a zahrada zajišťují bezpečné prostředí, které je soustavně udržováno, splňuje hygienické podmínky a normy dle platné legislativy týkající se plochy, čistoty, hluku, osvětlení, alergizujících či jedovatých rostlin apod.

3.2 Podmínky zdravé životosprávy a stravování

Uspořádání dne je vypracováno s ohledem na psychohygienické podmínky provozu školy, které respektuje věkové zvláštnosti dětí. V režimu dne je respektována individuální potřeba spánku a odpočinku jednotlivých dětí. Každé dítě má prostor pro aktivity dle vlastní volby, soukromí, spontánní i řízenou činnost, relaxaci i odpočinek. Délku pobytu venku přizpůsobujeme počasí, kvalitě ovzduší a zároveň se snažíme o to, aby byly děti venku dostatečně dlouho. Značnou pozornost věnujeme pohybu dětí tím, že pravidelně zařazujeme tělovýchovné činnosti, účastníme se kurzu plavání, chodíme s dětmi na delší vycházky či výlety do přírody v našem okolí. Naše mateřská škola také organizuje školu v přírodě, kdy vyjíždíme s dětmi od pondělí do pátku na předem vybrané ubytovací zařízení, pro tento účel vhodné. V této době je po oznámení a se souhlasem zřizovatele MŠ uzavřena. V zimních měsících, od listopadu do března, využíváme saunu. Saunování začíná po dopolední svačince, zhruba po 10.té hodině, kdy se děti v ložnici svléknou, jdou se osprchovat a do sauny. Po 5.ti minutách pobytu v sauně se osprchují vlažnou vodou a znovu jdou do sauny. Toto se opakuje třikrát. Po posledním osprchování se děti zabalí do osušek a lehnou si na své lehátko, kde si poslechnou pohádku. Potom se obléknou a jdou na oběd. Při saunování nezapomínáme dodržovat zvýšený pitný režim! Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava upravená podle zásad zdravé výživy. Školní stravování se řídí stanovenými normami a rozpětím finančních limitů na nákup potravin. Děti mladší tří let jsou zařazovány do skupiny strávníků 3 – 6 let, naopak děti s odkladem školní docházky do věkové skupiny 7 – 10 let. Provozní řád školy nastavuje interval mezi podávanými jídly. Doba mezi jednotlivými jídly nesmí přesáhnout tří hodinový interval. Děti se spolupodílejí na přípravě k stolování. Mladším pomáhá učitelka, starší děti se obsluhují samy, včetně nápoje. Po celý den je zajištěn pitný režim. Naším záměrem je, aby děti vnímaly stolování také jako společenský akt, aby se staly spoluúčastníky přípravy jídla, samozřejmě se zřetelem k věku dětí. Rádi bychom naučili děti zdravému stravování, které je součástí zdravého životního stylu.

3.3 Psychosociální podmínky

V mateřské škole je zajištěn pravidelný denní řád, který je však flexibilní, umožňuje organizaci činností dětí v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci. Pedagogové zatěžují děti vždy přiměřeně, v rámci jejich možností, děti mohou kdykoliv relaxovat v klidných koutcích třídy. Nově příchozím dětem nabízíme adaptační proces. V adaptačním režimu je důležitá provázanost režimu mateřské školy s režimem v rodině. Všichni zaměstnanci školy dětem vytváří takové prostředí, aby se zde cítily spokojeně, jistě a bezpečně. Všechny děti v naší mateřské škole mají stejná práva, stejné možnosti i stejné povinnosti. Nikdo není znevýhodňován či zvýhodňován. Osobní svoboda a volnost dětí je respektována do určitých mezí, vyplývajících z řádu chování norem a pravidel, které jsou ve škole stanoveny. Péče o děti je podporující, sympatizující, počítáme s aktivní spoluúčastí dítěte při všech činnostech. Pedagogové se snaží o nenásilnou komunikaci s dítětem, která mu je příjemná, kterou navozuje vzájemný vztah důvěry a spolupráce. Postupně vyřazujeme nezdravé soutěžení dětí. Převažuje pozitivní hodnocení, pochvaly. Podporujeme zdravé sebevědomí dítěte, učíme je pracovat samostatně i ve skupině, aby si důvěřovaly. V dětech rozvíjíme citlivost pro vzájemnou toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou pomoc a podporu. Předškolní období je zásadní pro utváření celoživotních návyků, respektování pravidel a norem. Ve věku dvou let je dítě zpravidla připraveno tyto aspekty rozeznávat a přijímat. Potřebuje stálý pravidelný denní režim (dostatek času na realizaci činností, úprava času stravování), více klidu (prostor k odpočinku během dne), více individuální péče (vzdělávací činnosti realizované důsledně v menších skupinách či individuálně), srozumitelná a jednoduchá pravidla a řád, určující mantinely jeho chování. Děti se podílí na vytváření jasných pravidel chování ve skupině tak, aby se ve třídě vytvořil kolektiv dobrých kamarádů, kde jsou všichni rádi. Pedagogové se dostatečně věnují vztahům ve třídě, nenásilně tyto vztahy ovlivňují prosociálním směrem, doplňují vzdělávací nabídku o činnosti, které splní tyto záměry.

3.4 Organizace vzdělávání

Po příchodu a předávání dětí učitelkám, jsou na programu dne spontánní zájmové aktivity dětí. Před svačinou se děti scházejí v ranním kruhu. Cílem je přivést děti k tomu, aby si při vzájemném sdílení naslouchaly, aby se seznámily s tématem dne, co budou dělat, ze kterých činností si mohou vybrat. Kruh je symbolem rovnosti, spoluzodpovědnosti. Děti se vzájemně přivítají, pozdraví se nebo se pohladí. Vzájemné doteky působí velmi pozitivně na psychiku, rozvoj sociálních vztahů mezi dětmi. Po určitém čase mohou vést společná setkání také děti samy.

Po vzájemném sdílení se obvykle zařadí tělovýchovná chvilka, kde jdou zařazeny buď zdravotní cviky, pohybové hry nebo jiné pohybové činnosti, při kterých si děti procvičí jednotlivé tělesné oblasti. Základním posláním pohybových chvilek je sledování zdravotní prospěšnosti, společenské vyžití v rámci kolektivu a psychické uvolnění.

Hry a činnosti v koutcích/centrech aktivit. Mezi podmínky, které příznivě ovlivňují kvalitu poskytovaného vzdělávání, patří také prostředí. Prostor herny je dělen do menších pracovních koutků – center aktivit, které jsou nějak tematicky zaměřeny a vybaveny tak, aby stimulovaly děti k aktivitě, hře a k práci. Každý koutek má za cíl podporovat rozvoj některých typů inteligence dítěte. Centra aktivit jsou uspořádána vždy tak, aby zahrnovala všechny typy inteligencí a tím vyhovovala všem dětem. Každé dítě si v takto uspořádaném prostředí vybere, co mu sedí, co odpovídá jeho zálibám a schopnostem. Nabízené činnosti mají dát dětem prostor na tvořivé hledání a objevování, při kterém zažijí radost z úspěchu. Možnost volby je také závazkem pro děti, že si danou činnost dobrovolně vybraly, dokončí ji a pak uloží pomůcky, se kterými pracovaly, na své místo. Práce dětí má probíhat v týmu, má být tvůrčí a radostná. Probíhá v rytmu, který si děti určují.

Po ukončení činností se děti opět sejdou v kruhu, kde mohou zhodnotit, jak se jim pracovalo, které činnosti je nejvíc zaujaly, s kým se jim dobře pracovalo, kdo jim v práci pomohl nebo poradil. Hodnotící kruh se může zařadit před pobytem venku, nebo po návratu před obědem. Je důležitým prvkem sebereflexe, rozvojem slovní zásoby a souvislého vyjadřování, kultivují se zde sociální vztahy.

Do mateřské školy přijímáme děti zdravé, bez zjevné známky onemocnění. Učitelky nepodávají dětem léky, pouze ve výjimečných případech, a to po konzultaci s ředitelkou školy a dětským lékařem. Při úrazu či náhlém onemocnění učitelka zajistí patřičnou péči, s okamžitou informací zákonným zástupcům.

3.5 Řízení mateřské školy

Ředitelka školy schvaluje organizační strukturu školy a školní program, plánuje, organizuje a kontroluje úkoly a opatření, která směřují k zabezpečení činnosti školy. Organizační řád a směrnice ředitele školy vymezují jasná pravidla a kompetence zaměstnanců školy. Seznamuje zaměstnance s právními předpisy, s předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochranou. Odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce. Zabezpečuje uvádění začínajících pedagogických pracovníků do praxe. Vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Ředitelka školy sestavuje všem pracovníkům školy jejich pracovní náplň, vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně hodnotí jednotlivé dílčí úspěchy a tím motivuje ke kvalitě vykonávané práce. Učitelky svoji pedagogickou práci plánují tak, aby byla funkční, opírala se o předchozí analýzu a využívala zpětné vazby. Pedagogická dokumentace je vedena dle pokynů vedení školy. Průběžnou kontrolu této dokumentace provádí ředitelka školy. Základní dokumentace školy je uložena v kanceláři ředitelky školy, ve třídě je uložena třídní dokumentace. Ředitelka školy provádí pravidelné kontroly provozu, hospitace u pedagogů, a to formou orientační. Má přehled o dění ve škole, o plnění pracovních povinností všech zaměstnanců, sleduje a má přehled o jejich vztahu k dětem, ale i k sobě navzájem. Velký důraz je kladen na týmovou práci, vzájemnou spolupráci, respektování profesní odlišnosti a vytváření prostředí důvěry, otevřenosti a přátelství. Ředitelka vytváří prostor na spoluúčast při řízení pro všechny zaměstnance, názor a myšlenka každého zaměstnance je přijímána, všichni mají spolurozhodující hlas, všichni se podílí na dění v mateřské škole. Ve škole je zaveden funkční informační systém. Pedagogické rady a provozní porady jsou jednou za dva měsíce, za účelem podpory týmové práce a řešení problémů za účasti všech pracovnic školy. Na spolupráci s rodiči se opět podílí všechny zaměstnankyně větší či menší měrou, dle záměru plánovaných akcí. Pro lepší informovanost, která pedagogům i rodičům umožňuje společný postup při výchově a vzdělávání dětí, jsou v naší mateřské škole zavedeny konzultační hodiny. Nejčastěji si paní učitelky s rodiči vyměňují drobné informace při každodenním styku, pro detailnější rozhovory jsou ale připraveny individuální konzultace. Předmětem těchto schůzek může být např. školní zralost, informace o adaptačním období, rozvoj dítěte, stravování aj. Mateřská škola úzce spolupracuje se zřizovatelem, orgány veřejné správy a samosprávy a pracovníky školského poradenského zařízení.

3.6 Personální a pedagogické zajištění

V mateřské škole pracují tři pedagogické pracovnice, které splňují pedagogickou i odbornou způsobilost v souladu se zákonem č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících. Paní ředitelka a paní učitelka Trégrová mají bakalářské vysokoškolské vzdělání pro mateřské školy v oboru specializace v pedagogice. Paní ředitelka má navíc ještě magisterské vzdělání ve studijním oboru „Speciální pedagogika – učitelství“. Všichni pedagogové se stále sebevzdělávají. Jejich vzdělávání je cílené a tématicky zaměřené. Vychází z potřeb realizace kvalitní vzdělávací činnosti a požadavků jednotlivých pedagogických pracovnic. Každá iniciativa pedagogů, která souvisí se zkvalitněním vlastního vzdělávacího procesu je vítána a maximálně podpořena. Všechny pracovnice usilují o prohlubování své kvalifikace, ze strany ředitelství školy mají maximální podporu. Tím, že zde pracují tři učitelky, jsou vytvořeny dobré podmínky pro možnost zajištění optimálního chodu školy v době jejich nepřítomnosti či v době souběžného působení učitelek. Ředitelka podporuje profesionalizaci celého týmu včetně sebe, reaguje na požadavky a vývoj současné společnosti. Rozvrh přímé pedagogické práce pracovnic je řešen rozvržením pracovní doby tak, aby byla zajištěna optimální pedagogická péče při práci s dětmi, aby při přímé pedagogické činnosti bylo možné co největší souběžné působení v rámci třídy mateřské školy v organizačně náročnějších částech dne. Provoz školy zajišťují 3 správní zaměstnanci – z toho jedna kuchařka na celý úvazek, školnice a účetní mateřské školy (na částečný úvazek). Vedoucí školní jídelny je zaměstnána na Dohodu o provedení práce.

3.7 Spolupráce s rodiči a ostatními subjekty

Naším záměrem je navázat úzkou spolupráci s okolím, hledáním nových forem k jejímu uskutečňování. Snahou je zajistit dostatečnou informovanost o dění mateřské školy, vytvářet cestu důvěry a vzájemné spolupráce. Již při podávání žádostí k předškolnímu vzdělávání mají rodiče možnost nahlédnout do prostor školy, získat základní povědomí o průběhu dne v naší mateřské škole a seznámit se se školním vzdělávacím programem (dále jen ŠVP). Velký důraz klademe na úzkou spolupráci v době adaptačního procesu a naši společnou cestu zahajujeme vždy na začátku školního roku informativní schůzkou. Mají dostatečný prostor pro vyjádření svých názorů, námětů či připomínek jak anonymně (schránka pro rodiče), tak prostřednictvím vzájemných rozhovorů se všemi zaměstnanci školy, či vyplněním dotazníků pro rodiče. V souvislosti o co největší informovanost rodičů týkající se rozvoje a pokrocích jejich dítěte, vytváříme prostor pro individuální konzultace

Spolupráce s rodiči:

aktuální informace sdělujeme na nástěnkách, SMS zprávami, prostřednictvím webových stránek mateřské školy
rodiče mají možnost kdykoliv vstupovat do herny a pobývat s dětmi
hovoříme s rodiči o zdravotním stavu a změnách v chování dětí během dne
umožňujeme rodičům odvádět a přivádět děti do MŠ dle jejich potřeb
práce dětí pravidelně vystavujeme v šatně nebo v herně
rodiče pomáhají při organizacích různých akcí
rodiče přinášejí dětem ovoce, zeleninu, sladkosti, drobný pracovní materiál

Spolupráce se zřizovatelem:

OÚ vychází vstříc požadavkům a potřebám vyplývajícím z potřeb plynulého a bezproblémového zajištění provozu
zástupci obce projevují zájem o naši činnost, účastní se našich akcí, děti dostávají drobné dárky a sladkosti k různým příležitostem
s dětmi pravidelně vystupujeme při různých kulturních akcích, pořádaných obcí (na vítání občánků, žernoseckém vinobraní, vystoupení pro seniory, rozsvěcení stromečku, Noc kostelů,..)

Spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a institucemi pro další vzdělávání:

dle potřeby s logopedy, při eventuálním odkladu školní docházky s pracovnicemi PPP
po absolvování vzdělávací akce přednese účastník informace ostatním pedagogům, případně zajistí přísun potřebných informací do školy, posoudí a vybere vhodnost doplňkových aktivit pro děti v rámci vzdělávání podle školního vzdělávacího programu

Spolupráce s okolím:

s dětskými lékaři našich dětí
se Sborem dobrovolných hasičů Velké Žernoseky (sladkosti na Mikuláše)
s Plaveckou školou Roudnice n. Labem, plavecký bazén v Litoměřicích
s fotografy TREND FOTO, PHOTODIENST Brno, spol.s r.o
s případnými sponzory
se SPC a PPP Litoměřice
s divadelními soubory dle nabídek představení (Sváťovo dividlo, Štěpánčino divadlo)
MAP ORP LITOMĚŘICE (Místní akční plán vzdělávání na území Litoměřicka)

4. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ

Mateřská škola je jednotřídní/heterogenní, s celodenní péčí o děti zpravidla ve věku tří až šesti let, v případě odkladu školní docházky do sedmi let, její součástí je i školní jídelna. Provoz školy je od 6.00 hodin do 16.00 hodin. Do mateřské školy běžně dochází 24 dětí, ale na základě povolené výjimky od zřizovatele je v případě potřeby možnost navýšit kapacitu školy na 28 dětí. MŠ zajišťuje předškolní vzdělávání, které v sobě zahrnuje výchovu, vzdělávání a péči o předškolní děti v průběhu celého školního roku, s výjimkou případů, kdy je provoz mateřské školy omezen nebo přerušen. Od školního roku 2017/2018 je poslední rok vzdělávání v mateřské škole povinný. Děti, včetně těch s odkladem školní docházky, jsou povinny účastnit se vzdělávání v mateřské škole každý den (vyjma prázdnin) po dobu minimálně 4 hodiny denně, což v podmínkách naší mateřské školy znamená minimálně od 8.00 do 12.00 hodin. Absence dítěte v mateřské škole musí být řádně omluvena zákonným zástupcem dítěte. Organizaci vzdělávání a plánování činností učitelka přizpůsobuje zájmu dětí, věkovým a fyzickým zvláštnostem dětí a konkrétním podmínkám ve třídě. Režim dne je volen dostatečně pružně, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální či aktuálně změněné potřeby. Závazný je pouze čas stanovený na jídlo. Časové rozmezí mezi jídly jsou tři hodiny.

Harmonogram/režim dne:

6.00 – 8.00 Scházení dětí, spontánní činnosti a hra dětí

8.00 – 9.30 Komunitní kruh, dopolední svačina a dopolední vzdělávací činnost

9.30 – 11.30 Pobyt venku (spontánní pohybové aktivity)

11.30 – 12.15 Oběd

12.15 – 14.15 Odpočinek na lehátku, klidové aktivity

14.30 – 16.00 Odpolední svačina, odpolední vzdělávací činnosti, rozcházení dětí

Učitelky se během dne plně věnují dětem a jejich vzdělávání. Do režimu dne jsou zařazovány aktivity, které podněcují k intenzivnímu prožitku, experimentování, využívání plánovaných i neplánovaných situací k učení. Vzdělávací nabídka je pro každý den připravena tak, aby poměr mezi řízenými a spontánními činnostmi byl vyvážený. Denní doba pobytu venku je zpravidla dvě hodiny dopoledne. V zimním i letním období lze dobu pobytu upravit s ohledem na venkovní teploty. Pobyt může být zkrácen nebo zcela vynechán při mimořádně nepříznivých klimatických podmínkách a při vzniku možnosti smogové situace. Naším záměrem je v rámci zdravého životního stylu poskytnout dětem dostatek prostoru pro pohyb a pobyt venku. V případě výletů je organizace dne uzpůsobena dle požadovaných potřeb.

4.1 Přijímání a vzdělávání dětí

Přijímání dětí do mateřské školy se řídí platnou legislativou a směrnicí ředitelky školy, která nastavuje spolu se zřizovatelem kritéria pro přijímání dětí. Do mateřské školy jsou přijímány děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však od 2 let. Dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Přijímání dětí do mateřské školy se provádí formou zápisu k předškolnímu vzdělávání. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy po dohodě se zřizovatelem (od 2. května do 16. května) a zveřejní je způsobem obvyklým – prostřednictvím úřední deky v mateřské škole, webových stránek školy, úřední vývěsky před OÚ a místním rozhlasem. Blíže je vše upřesněno ve školním řádu mateřské školy, který upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností zákonných zástupců dětí v mateřské škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky. Rodiče mohou využívat mateřskou školu pro celodenní nebo polodenní pobyt dětí. Jsou vytvořeny podmínky, aby rodiče mohli přivádět i odvádět děti dle potřeby, po dohodě s učitelkou.

4.2 Kritéria pro přijímání dětí do mateřské školy

Ředitelka mateřské školy stanovuje v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, následující kritéria a bodové ohodnocení, podle kterých bude postupovat při rozhodování o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole v případech, kdy počet žádostí podaných zákonnými zástupci dětí o přijetí překročí počet volných míst v mateřské škole na daný školní rok. Při rozhodování o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole bude ředitelka brát v úvahu důležitost jednotlivých kritérií ve výše uvedeném pořadí a nejvyšší počet získaných bodů. Hlavní kritéria jsou tato:

Věk uchazeče
Pobyt dítěte
Doplňkové kritérium

4. 3 Individuální vzdělávání

Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, pro něj může v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno (v případě, že se bude jednat o převážnou část školního roku). Tuto skutečnost písemně oznámí řediteli mateřské školy (§ 34b školského zákona).

Povinnost zákonného zástupce:

přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte),
oznámení o individuálním vzdělávání dítěte učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku (v případě, že zákonný zástupce zažádá v průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání),
zajistit účast dítěte u ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech v mateřské škole, kde bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.

Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat:

jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte,
uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno,
důvody pro individuální vzdělávání dítěte.

Povinnost mateřské školy:

doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno (vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, může poskytnout např. školní vzdělávací program),
ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání,
stanoví způsob a termíny ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech (stanoveno ve školním řádu, a to tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku),
individuálně vzdělávané dítě se nezapočítává do nejvyššího povoleného počtu dětí uvedeného v rejstříku škol a školských zařízení.

Ukončení individuálního vzdělávání:

pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu, dítě zahájí pravidelnou denní docházku (§ 34b odst. 4 školského zákona),
na základě žádosti zákonného zástupce o pravidelnou denní docházku do mateřské školy a její následnou realizací,
nástupem k povinné školní docházce (povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad).

V případě ukončení individuálního vzdělávání dítěte (ze strany školy nebo zákonného zástupce) a s tím souvisejícím zahájením pravidelné denní docházky do mateřské školy, doporučuje MŠMT využít možnosti povolení výjimky z nejvyššího počtu dětí zřizovatelem dle § 23 školského zákona.

5. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

5.1 Filozofie školy

Naše mateřská škola zajišťuje všestrannou péči o děti předškolního věku v návaznosti na výchovu dětí v rodině a v součinnosti s rodinou. Naším cílem je podporovat osobnost dítěte s respektováním jeho individuality a podílet se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji, na osvojení si základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Cílem naší práce je spokojené a šťastné dítě, které chápe a prožívá plně svět kolem sebe, má chuť poznávat, zkoumat, tvořit a přemýšlet. Náš školní vzdělávací program klade důraz na individuální přístup k dítěti a na partnerství školy, rodiny a komunity v oblasti výchovy a vzdělávání. Respektuje věkové zvláštnosti dětí, speciální potřeby dětí talentovaných, dětí s vývojovými poruchami i dětí s postižením, je užitečný pro děti z různých etnických menšin. Prostředí třídy tvoří koutky/centra aktivit. Rodiče se mohou účastnit činností ve třídě i mimo ni jako pozorovatelé. Také nám vypomáhají s pořádáním různých akcí.

5. 2 Vzdělávací cíle a záměry

Cílem našeho vzdělávacího programu je rozvoj osobnosti každého dítěte se zaměřením na individuální přístup tak, aby činnosti a aktivity odpovídaly možnostem toho kterého dítěte. Chceme podporovat samostatnost a tvořivou aktivitu dětí, zaměřit se na tvořivou hru a experimentaci v návaznosti na citové prožitky, podporovat schopnosti dětí využívat získané poznatky a umět je uvádět do vzájemných vztahů a souvislostí, přirozeně rozvíjet specifické možnosti a schopnosti dětí.

Záměrem předškolního vzdělávání je rozvíjet každé dítě po stránce fyzické, psychické i sociální a vést je tak, aby na konci svého předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností, schopnou (kompetentní, způsobilou) zvládat, pokud možno aktivně a s osobním uspokojením, takové nároky života, které jsou na ně běžně kladeny (zejména v prostředí jemu blízkém, tj. v prostředí rodiny a školy), a zároveň i ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně čekají.

Instituce poskytující předškolní vzdělávání, resp. jejich učitelé, sledují při své práci tyto rámcové cíle (záměry):

1) Rozvoj dítěte a jeho schopnosti učení:

podporovat u dětí schopnost chápat svět okolo nás, jejich zájem o to, být jeho součástí s možností vlastní účasti na dění
povzbuzovat je k chuti učit se a radosti z poznávání nového, k porozumění věcem, jevům a změnám, ke schopnosti vyrovnat se s nimi a umění přizpůsobit se
dát dětem možnost k přemýšlení, rozvíjet jejich fantazii, zájmy, nadání, schopnosti a dovednosti jak po stránce tělesné, tak duševní
rozvíjet řeč dítěte a schopnost komunikovat s vrstevníky i dospělými

2) Osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost:

rozvíjet děti po stránce citové a mravní, položit základy sociálního cítění a solidarity
vést děti k osvojení si hodnot spojených s životním prostředím, zdravím a životem vůbec, k tomu, aby si vážily sebe i ostatních lidí
seznamovat děti v rámci jejich možností s tradicemi, kulturou a historií země, ve které žijí, rozvíjet schopnost estetického vnímání

3) Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako osobnost, působící na své okolí:

učit děti poznávat sám sebe, své možnosti a schopnosti, rozvíjet jejich sebedůvěru a sebevědomí
vést děti k toleranci ke druhým a schopnosti spolupracovat
podporovat v dětech poznání, že mohou jednat samostatně a svobodně, ale za to, co udělají, také musí nést odpovědnost

Pokud jsou tyto cíle naplňovány, směřuje vzdělávání k utváření základů klíčových kompetencí, které jsou obecně formulovány jako soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Pro etapu předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence:

1. kompetence k učení

2. kompetence k řešení problémů

3. kompetence komunikativní

4. kompetence sociální a personální

5. kompetence činnostní a občanské

5.3 Metody a formy vzdělávací práce

Pro rozvoj klíčových kompetencí jsou v mateřské škole uplatňovány odpovídající formy a metody práce. Hlavní a nejdůležitější prostor má hra a spontánní aktivity dětí. Vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou, s vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit. Specifickou formu představuje didakticky zacílená činnost, ve které pedagog s dítětem naplňuje konkrétní vzdělávací cíle formou záměrného i spontánního učení. Toto učení zakládáme na aktivní účasti dítěte, založené na smyslovém vnímání, prožitkovém učení, zpravidla ve skupinách a individuálně. Omezujeme učení předáváním hotových poznatků a slovního poučování. Všechny činnosti obsahují prvky hry a tvořivosti. Od října probíhá Předškoláček, do kterého jsou zařazeni všichni předškoláci a děti s odkladem školní docházky. V něm se věnujeme přípravě budoucích školáků.

Hra – je pro děti nejschůdnější metoda, prostřednictvím hry jim můžeme vštípit správné návyky a rozvinout u nich vlastnosti důležité pro jejich bezpečnost. Hra, jako hlavní činnost dítěte předškolního věku, je rovněž rovnocenným prostředkem k jeho učení v širším smyslu. Svobodě, kterou při hře dítě zažívá, dávají smysl pravidla, jejichž prostřednictvím se dítě učí zodpovědnosti. Učitelka je dohodne spolu s dětmi a všichni, včetně učitelek, je dodržují. Napomůže to k naplnění potřeby určité stálosti, řádu a smyslu. Mezi takovéto může patřit např. uklízení věcí po použití zpět na své místo. Pak najdou věci vždy tam, kde mají být, takový pořádek děti uklidňuje a přispívá k pocitu bezpečí.

Didaktické hry – jsou vhodné, pokud odpovídají věku a skutečnému zájmu dítěte o danou hru. Škodlivými se mohou stát tehdy, pokud nenaplňují potřebu dítěte hrát si, i když možná připravují rozvoj poznávacích operací. Didaktické hry jsou často voleny pro přípravu dětí na přechod do základní školy. Nejde však o „pravou“ hru, ale o upotřebení hraček a hříček, v nichž jsou skryty úkoly.

Prožitkové učení – tento termín vystihuje zkrácenou formu pro didaktický styl učitelky, ve kterém dokáže uplatnit způsob, kterým se dítě předškolního věku učí a naučí samo spontánně – prožitek a zkušenost. Prostřednictvím řízených činností, individuálních, skupinových či frontálních, vytváří učitelka dětem příležitost k získávání zkušeností. Vychází přitom z vlastních poznatků o aktuální úrovni a potřebách jednotlivých dětí a volí dílčí vzdělávací cíle v souladu s jejich možnostmi. Promyšleně rozvrhuje jejich návaznost, aby je děti postupně zvládaly. Tomuto způsobu učení nejlépe vyhovují věkově smíšené třídy, které přibližují mateřskou školu reálnému společenskému prostředí.

Soutěže – děti jsou velmi soutěživé, a pokud jejich aktivitu náležitě oceníme, motivujeme je k získávání dalších, pro ně důležitých, informací.

Hádankami – podnítíme v dětech zvědavost a touhu se dozvědět něco nového.

Děti v předškolním věku získávají v různém rozsahu zkušenosti v oblasti digitální pregramotnosti, a to zejména v rodině. Vzdělávání v mateřské škole ale může k položení elementárních základů vědomostí, dovedností, návyků, postojů a hodnot významně přispět a tím pomoci předškolním dětem zvládnout jejich budoucí roli žáka. Digitální pregramotnost lze u předškolních dětí rozvíjet ve dvou rovinách: 1. digitální technologie mohou být cílem vzdělávání, 2. digitální technologie mohou být prostředkem ke vzdělávání. Obě tyto roviny se mohou při činnostech u předškolních dětí prolínat, protože se týkají jak spontánních, tak řízených aktivit. Oba typy činností (spontánní i řízené) umožňují vyrovnávat rozdíly z informálního učení dětí v rodinách. Děti se mohou s digitálními technologiemi postupně seznamovat, zjišťovat, k čemu slouží, jaký mají účel, komu pomáhají a k čemu. Dětem je možné poskytnout základní informace a pomoci jim reflektovat jejich praktické zkušenosti. Praktickou zkušeností může být použití pomůcek a přístrojů běžně spojených se životem v dnešní společnosti (např. mobilní telefon, tiskárna, digitální fotoaparát) nebo speciálních pomůcek rozvíjejících kompetence k učení, řešení problémů a činností (Bee bot, výukové programy apod). Vše s důrazem na bezpečnost při používání digitálních technologií. Digitální technologie lze zařazovat v mateřské škole v průběhu celého dne, prolínají se všemi vzdělávacími oblastmi. Děti již v útlém věku projevují zvídavost a výrazný spontánní zájem, což lze při rozvíjení digitální pregramotnosti využít. Přitom by ale měl vyučující respektovat vývojová specifika a individuální zvláštnosti dětí, přihlédnout k prostředí a podmínkám dané mateřské školy, kde působí.

Více v příloze: ICT ve vzdělávání v MŠ a možnosti rozvoje digitální pregramotnosti v předškolním věku.

5.4 Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných probíhá v souladu s novým školským zákonem č. 101/2017 Sb. a vyhláškou 27/2016 „O vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných“. To se uskutečňuje na základě souhlasu zákonného zástupce dítěte. Při jeho plánování a realizaci respektujeme individualitu dítěte a jeho možnosti. Vzdělávání probíhá na základě plánu pedagogické podpory, který zpracovává mateřská škola nebo individuálního vzdělávacího plánu, taktéž zpracovává mateřská škola na základě doporučení školského poradenského zařízení. Oba tyto dokumenty korespondují se školním vzdělávacím plánem a respektují zásady rámcového vzdělávacího plánu předškolního vzdělávání. Plány se během roku vyhodnocují a o jejich naplňování je informován zákonný zástupce dítěte. Vzdělávání těchto dětí probíhá společně s ostatními. Vzdělávání je přizpůsobeno potřebám dítěte, probíhá v podnětném prostředí, respektuje individualitu, možnosti a potřeby každého dítěte. Děti jsou podporovány a rozvíjeny ve všech oblastech. Pro úspěšné vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními je potřebné zabezpečit (případně umožnit):

uplatňování principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při plánování a organizaci činností, včetně určování obsahu, forem i metod vzdělávání;
realizaci všech stanovených podpůrných opatření při vzdělávání dětí;
osvojení specifických dovedností v úrovni odpovídající individuálním potřebám a možnostem dítěte zaměřených na samostatnost, sebeobsluhu a základní hygienické návyky v úrovni odpovídající věku dítěte a stupni postižení;
spolupráci se zákonnými zástupci dítěte, školskými poradenskými zařízeními, v případě potřeby spolupráci s odborníky mimo oblast školství;
snížení počtu dětí ve třídě v souladu s právními předpisy;
přítomnost asistenta pedagoga podle stupně přiznaného podpůrného opatření.

Více v příloze: Zabezpečení vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí nadaných

Vzdělávání dětí nadaných probíhá takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet. Mateřská škola je povinna zajistit realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory (Příloha č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb.).

Chování dítěte nám naznačuje, že je nadané, když:

má široký slovník, vyjadřuje se jasně a plynule,
chce znát, jak věci fungují,
snadno se začne nudit,
je velice zvědavé,
když dostane příležitost, má sklony k ovládnutí druhých,
má smysl pro humor,
má dobrou fyzickou koordinaci těla,
je impulzivní – dříve jedná, než myslí,
má rádo věci pro dospělé a chce být se staršími lidmi.

Vzdělávání dětí s OMJ

Podmínky pro vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka. Ředitelka mateřské školy zřídí skupinu pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání, pokud jsou v mateřské škole alespoň 4 cizinci v povinném předškolním vzdělávání. Vzdělávání ve skupině pro jazykovou přípravu je rozděleno do dvou nebo více bloků (dle potřeby) v průběhu týdne. Do skupiny lze zařadit, na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory rovněž jiné děti, než jsou cizinci v povinném předškolním vzdělávání, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy. Jako podpůrný materiál může být využito Kurikukum češtiny jako druhého jazyka pro povinné předškolní vzdělávání.

5.5 Podmínky pro vzdělávání dětí dvouletých

Povinností ředitele je zajistit optimální podmínky pro vzdělávání, a to i pro děti od dvou do tří let (personální podmínky, obsah vzdělávání, bezpečnost, hygienu, prostory, vhodné hračky, velikost nábytku, didaktický materiál, stravování atd.). Ve vzdělávání dětí od dvou do tří let je velice důležité uvědomit si specifika této věkové skupiny. Dítě má velkou snahu poznávat, experimentovat, objevovat, poznávat všemi smysly, vymezovat se vůči ostatním, osamostatňovat se. Neorientuje se v čase ani v prostoru, žije přítomností, má malé zkušenosti. Rozdíly v jednotlivých oblastech jsou v tomto věku velmi výrazné. Proto je velmi důležité toto respektovat. Dítě potřebuje pravidelný denní režim, dostatek emoční podpory, zajištění pocitu bezpečí, přiměřené podnětné prostředí a činnosti, více individuální péče a srozumitelná pravidla. Z hlediska organizačního zajištění chodu je třeba umožnit, zejména dvouletým dětem, individuálně přizpůsobený adaptační režim, dostatek času na veškeré aktivity včetně převlékání a stravování, s právními předpisy zohlednit počty dětí ve třídě mateřské školy.

Více v příloze: Doplňující vzdělávací plán zohledňující výchovu a vzdělávání dětí do tří let věku.

6. VZDĚLÁVACÍ OBSAH

Vzdělávání dětí probíhá formou celoročního vzdělávacího programu. Ten je složen z jednotlivých integrovaných bloků – témat a podtémat, které nastiňují cíle a záměry a stručnou charakteristiku vzdělávací nabídky. Jejich rozpracování je předmětem třídního vzdělávacího plánu, v němž se odráží individuální potřeby, úroveň a podmínky dětí, třídy, učitelky i celého zařízení. Při stanovování dílčích cílů a očekávaných kompetencí vycházíme z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále jen RVPPV). Dětem jsou nabízeny různorodé činnosti a příležitosti, které spojuje společné, dítěti blízké a srozumitelné téma. Respektujeme potřebu dětí osvojovat si poznatky i dovednosti v reálných souvislostech a umožňujeme jim vidět smysl toho, čemu se učí. Toho, co si mohou vyzkoušet a následně pak použít a uplatnit v životní praxi a v dalším učení. Obsah naší vzdělávací nabídky souvisí bezprostředně s přirozeným životem a prostředím dětí, je součástí reálného světa, který děti obklopuje.

6.1 Charakteristika programu

Obsah a cíle bloků jsou vytvořeny v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem předškolního vzdělávání. Všechny 4 integrované bloky jsou průřezové pro všech pět vzdělávacích oblastí. V průběhu roku se pravidelně realizují projektové dny, exkurze, výlety, akce pro děti a rodiče, tematické dny i ve spolupráci se základní školou a jiné. Každý integrovaný blok umožňuje rozvíjet různé klíčové kompetence. Časovou délku jednotlivých celků určuje zájem dětí a aktuální dění v MŠ. Náročnost konkrétních činností se přizpůsobuje věku a možnostem dětí. Školní vzdělávací program je dokument, který úzce souvisí s postupným získáváním nových zkušeností, poznatků z evaluace. Dochází tak k začleňování předchozích zkušeností do nově získaných. Po ukončení každého týdenního tématu z integrovaného bloku, následuje jeho evaluace učitelkami. Tato průběžná vyhodnocování poskytují údaje k plánování další práce. Pokroky dětí a získané očekávané výstupy se zapisují do záznamů o dětech – portfolia dítěte.

Hlavní cíle:

děti se učí charakterizovat jednotlivá roční období,
dítě je motivováno k vnímání světa a života ve svém okolí,
nenásilné usměrňování chování dětí,
ovlivňování vrstevníků příkladem i slovem.

Očekávané výstupy:

dobrá sociální orientace a jistota dětí v kolektivu MŠ,
důvěra v učitelku i v ostatní zaměstnance,
spolupodílení se na vytváření pohodové atmosféry prostředí,
správná orientace v jednotlivých časových a ročních obdobích,
vnímání a kladný postoj k přírodě a životu kolem nás.

Časový rozsah:

podle potřeby, s přechodem v průběžné naplňovaní zvolených cílů.

Věková skupina:

děti zpravidla od 3 do 7 let.

Pedagogické zajištění:

Mgr. Bc. Pavla Kročilová – učitelka / ředitelka
Lucie Čapková – učitelka
Bc. Šárka Trégrová – učitelka

6.2 Plánování výchovně – vzdělávací práce

Plánování vzdělávacího procesu respektuje předškolní vzdělávání jako součást celoživotního vzdělávání každého člověka. Dítě má získat obecné dovednosti a poznatky potřebné pro život, a to za pomoci praktických činností. To je obecný smysl předškolního vzdělávání. Má-li být předškolní vzdělávání zdařilé, nemůže být náhodným dějem, ale naopak promyšleným a systematickým procesem. Při plánování výchovně vzdělávací činnosti vycházíme z Rámcového vzdělávacího programu pro mateřské školy, který je rozpracován do našeho Školního a Třídního vzdělávacího programu školy. Měsíční tematické celky jsou rozpracovány do týdenních plánů a ty zase do konkrétních jednotlivých dnů.

Tematické plánování je zpravidla na jeden týden. Vycházíme vždy z toho, co děti již znají. Děti se zamyslí nad daným tématem a hovoří o něm. V dalších dnech navazujeme na to, co se děti naučily ve dnech předchozích a postupně přidáváme nové poznatky. Na konci týdne shrnujeme celé téma, získáváme zpětnou vazbu o tom, co se děti naučily a současně téma uzavřeme. Formy shrnutí jsou různé: nejčastěji je to delší hodnotící kruh, ale použít můžeme třeba i divadlo apod. I když plánujeme po týdnu, máme na zřeteli dlouhodobé cíle, které vycházejí ze Školního vzdělávacího programu.

Jednodenní tematické plánování činností pro děti (příklad).

Po příchodu do MŠ má dítě možnost si při spontánní činnosti zvolit hru a činnost zaměřenou na téma dne. Ranní kruh, zpravidla začíná před svačinou, je nutné rozplánovat do několika částí tak, aby děti byly zaujaté a udržely pozornost, protože vše, co zde probíhá, bude motivací celého dne. Na konci ranního kruhu se děti dozvědí, co je daný den čeká. Představíme dětem, jaké činnosti jsou pro ně během dne připraveny. Připravené činnosti umožňují dětem:

vybrat si aktivitu, která odpovídá jejich schopnostem a zájmům
zažít úspěch
pracovat svým vlastním tempem a uplatnit vlastní styl při řešení problému
pracovat samostatně, rozhodovat se, být zodpovědný za svoji práci
spolupracovat ve skupině a osvojovat si tak sociální dovednosti

Předškoláček je určen pro děti, které následující rok nastoupí do základní školy. Probíhá zpravidla každé pondělí cca 30 minut. Děti zábavnou formou získávají znalosti potřebné k zápisu do školy. Prostřednictvím plánovaných úkolů se připravují na budoucí roli školáka. Zaměření je hlavně na rozvoj hrubé a jemné motoriky, rozvoj logického myšlení a výtvarně pracovních dovedností. Děti se učí odpovědnosti v přístupu k vlastnímu vzdělání, samostatnému řešení zadaných úkolů i spolupráci s ostatními. Postupně se zdokonalují v dovednostech, vědomostech a návycích důležitých pro zvládnutí základů čtení, psaní a matematiky.

6.3 Integrované bloky

Integrované bloky, jejich charakteristika, cíle, nabízené činnosti a očekávané výstupy se dále rozpracovávají do třídního vzdělávacího plánu (TVP), kdy činnosti vycházejí z podmínek školy a třídy a aktuální situace. Plánování jednotlivých podtémat (názvů) a jeho časové období (délka) je přizpůsobováno náročnosti tématu a zpětné vazby dosažených výsledků. Tematické bloky by měly dětem přiblížit svět v jeho přirozených proměnách – ročních dobách. Součástí je také přiměřeným a přitažlivým způsobem vytvořit základní pravidla vzájemných vztahů, chování a komunikace, která budou platit společně pro děti, zaměstnance MŠ i rodiče dětí, respektovat je a uplatňovat v každodenním vzájemném styku. Více ve školním vzdělávacím programu „Objevujeme svět kolem nás.“

1. BAREVNÝ PODZIM

Pospěšte dětičky, do naší školičky

Podzim v přírodě

Čas adventní

2. KOUZELNÁ ZIMA

Pohádkové Vánoce

Sportujeme v zimě

Masopustní veselí

3. ROZKVETLÉ JARO

Příroda se probouzí

Zvířátka kolem nás

Já a moje rodina

4. HRAVÉ LÉTO

Děti a naše planeta Země

Cestujeme rádi

Bezpečně na prázdniny

1. BAREVNÝ PODZIM

První blok je zaměřen především na orientaci a poznávání svého nejbližšího okolí, vytváření a osvojování pravidel společného soužití, naučení základních pravidel komunikace, adaptace nových dětí na pro ně neznámé prostředí. Utváření důvěry a dobrých vztahů v kolektivu pomocí prosociálních a kooperativních činností a her. Seznámení s dospělými osobami v prostředí mateřské školy. V úvodu toho bloku jsou u nově příchozích dětí prostřednictvím situací a plánovaných činností rozvíjeny základní hygienické návyky, sebeobsluha a následně postupně zjišťována úroveň vývoje dětí a jejich poznatků.

V druhé polovině tohoto bloku se dětem přiblíží podzim jako roční období. Všímáme si změn v přírodě, které se s příchodem podzimu objevují. Listí se zbarvuje a opadává, slunce už tolik nehřeje. Pozorujeme volně žijící živočichy a vyprávíme si, jak se zvířata připravují na zimu (některá si dělají zásoby, jiná jsou odkázána na pomoc člověka). Zaměřujeme se i na vnímání rozmanitosti počasí. Na vycházkách v přírodě budeme pozorovat změny v podzimním období, seznamovat se s ekosystémem lesa a volně žijících zvířat. Tento čas nabízí vynikající přírodní materiál, který využijeme k hrám, tvoření a výzdobě. Naučíme se spoustu nových básní, písní a her vztahujících se k tomuto období. Seznámíme se s lidovými zvyky, tradicemi a pranostikami, které jsou součástí podzimu, a to především prožitkovým učením.

Plynule na tuto část navazuje poslední tematické zaměření tohoto bloku, kterou je příprava adventu, kdy se děti pomocí výtvarných, hudebních, literárních a dramatických činností a prožitkového učení seznámí s tradicemi v průběhu přípravy Vánoc.

Cíle:

orientovat se a adaptovat se v novém prostředí MŠ,
vytvořit prostředí pro navazování nových kladných vztahů k okolí a lidem,
poznávat a spoluvytvářet pravidla společenského soužití a jejich aplikace v přirozeném sociokulturním prostředí
rozvíjet základní společenské postoje a návyky,
seznamovat se s místem a prostředím, ve kterém dítě žije,
uvědomovat si vlastní tělo v rámci základních hygienických návyků a základů sebeobsluhy
rozvíjet komunikativní dovednosti (verbální i neverbální) a kultivovaný projev,
poznávat sebe sama, rozvíjet pozitivní city ve vztahu k sobě (uvědomovat si vlastní identitu, sebevědomí, sebedůvěru, spokojenost),
poznávat podzimní přírodu, přirozené procesy, které přichází se změnou ročního období
naučit se vyjadřovat pocity, dojmy a prožitky neverbálně a užívat vlastní smysly
vytvářet prosociální postoje,
rozvíjet pohybové schopnosti a zdokonalovat dovednosti v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka),
podporovat a rozvíjet řečové schopnosti a jazykové dovednosti, rozšiřovat slovní zásobu
posilovat přirozené poznávací city (zvídavost, zájem, radost z objevování apod.),
vytvářet si povědomí o vlastní sounáležitosti s živou i neživou přírodou, osvojovat si základní poznatky o životním prostředí,
dětem přiblížit podzimní tradice a svátky,
pomocí pohádek demonstrovat rozdíly mezi dobrem a zlem, aplikace ponaučení do běžného života, prevence patologických jevů,
pozitivní vnímání vánoční atmosféry,
vyjádření pocitů
rozvíjet spolucítění, sympatie, empatie, tolerance, sounáležitosti
podpora kreativity a tvořivosti
rozvoj představivosti a fantazie

Nabízené činnosti:

rytmické a hudební hry, hudebně pohybové činnosti, hra na hudební nástroje rytmizace, jednoduché klasické a tematické dětské písně s pohybem, poslech, zpěv písní,
říkanky, básničky, rituály, jazykové chvilky, procvičování mluvidel,
komunikační kruhy,
poslech pohádek, řízené čtení propojené s činnostmi na dané téma,
pohybové hry k tématu podzimu jak ve třídě, tak v přírodě,
výtvarné a pracovní činnosti, využití různých výtvarných technik, seznámení se s různorodými materiály
kooperativní hry pro rozvoj pozitivních vztahů v kolektivu,
hry a činnosti zajišťující pozitivní pocit úspěchu a sounáležitosti,
aktivity zajišťující postupnou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy,
spoluvytváření jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě /zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce/ a přiblížení mravních hodnot (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost…) v jednání,
grafomotorická cvičení uzpůsobená věku a úrovni vývoje dítěte,
předmatematické hry – seznámení se se základní číselnou řadou, základní orientace v prostoru, rozvoj logického myšlení
vycházky po okolí mateřské školy, do lesa, sběr podzimních přírodnin a jejich následné využití ve výtvarných činnostech, pozorování měnící se přírody, stavby z přírodnin, pouštění draka,
tematické a projektové dny,
dramatické hry a improvizace, rozvoj slovní zásoby, artikulační, řečové a sluchové hry
spolupráce s obecním úřadem při oslavách lidových zvyků a tradic souvisejících s tímto ročním obdobím
tvořivé a kreativní činnosti spojené s přicházejícím adventem

Očekávané výstupy:

dítě se odloučí na krátkou dobu od rodiny, získává relativní citovou samostatnost,
přiměřeně věku zvládá sebeobsluhu, zvládá úklid a zadání jednoduchých úkolů,
zná své jméno, jméno kamaráda,
spolupodílí se, zná společně vytvořená pravidla, rozumí jejich smyslu,
chápe projevy emocí a nálad,
spolupodílí se na vytváření dobré atmosféry,
známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování)
orientuje se v prostředí, ve kterém žije,
dokáže si uvědomovat příjemné a nepříjemné prožitky,
zvládá základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci,
umí charakterizovat podzim (počasí, správné oblečení, změny v přírodě, zvyky)
rozhoduje o svých činn., ve známém prostředí ovládá city, přizpůsobuje jim své chování,
vyjadřuje svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických),
rozvíjí pracovní dovednosti, jemnou i hrubou motoriku,
využívá všech smyslů, záměrně pozoruje, všímá si,
přizpůsobuje se společnému programu, spolupracuje,
vyjadřuje se pomocí dramatizace a kreativních činností,
má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat,
spolupodílí se na společných rozhodnutích, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobuje se jim,
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení,
průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím.

2. KOUZELNÁ ZIMA

Záměrem tohoto bloku je získávat a prohlubovat znalosti a vědomosti o charakteristických změnách v přírodě a okolí s příchodem zimy. Součástí toho jsou i lidové zvyky, svátky, tradice a pranostiky, se kterými se děti seznámí pomocí prožitků a názorných ukázek. Děti v tomto období obvykle v mateřské škole navštěvuje Mikuláš s čertem a andělem. Vánoce, to je čas pohádek, proto si v pohádkové části děti připomenou nejznámější české pohádky, budou pracovat s jejich dějem a výslednými ponaučeními pomocí dramatických, výtvarných a jiných dalších činností. Poté už se všichni společně věnují přípravě Vánoc, která většinou zahrnuje vánoční dílničku pro rodiče s dětmi, pečení cukroví, seznámení se s tradičními koledami a vánočními příběhy. Toto téma zahrnuje také vystoupení pro rodiče a návštěvu Ježíška v mateřské škole.

Po novém roce se děti seznámí s novoročními pranostikami souvisejícími s oslavou Tří králů. Poté se zaměříme na vlastní tělo, péči o něj a zdravý životní styl. Prostřednictvím zimních sportů povedeme děti k poznání, že pohyb je důležitý pro naše zdraví, ale že je nutné zároveň dbát na bezpečnost svou i druhých.

K ukončení zimy pohádky a karnevaly neodmyslitelně patří. Vyrobíme si masky, seznámíme se s tradicemi masopustu. Prostřednictvím pohádkových příběhů budeme u dětí podněcovat představivost, rozvíjet fantazii, vyjadřování i řeč dítěte. Probudíme u nich cit pro spravedlnost a pravdu, soucit, schopnost vcítit se do pocitů a nálad jiných. V souvislosti s pohádkami se zaměříme i na oblíbené hračky dětí, na to, s čím si děti hrály dříve. V závěru tohoto integrovaného bloku budou děti pomocí hudebních, dramatických, výtvarných a pohybových činností poznávat tradici masopustu a úplně nakonec proběhne oblíbený karneval.

Cíle:

prohlubovat pocit tolerance, uvědomění si sounáležitosti s okolím,
zdokonalit pohybové dovednosti, rozvíjet pohybové schopnosti,
podílet se na vytváření vánoční atmosféry,
získávat a upevňovat vědomosti o zimě, jako ročním období i ve spojitosti s přírodou,
pomocí prožitků přiblížit dětem vánoční zvyky (pečení cukroví, pouštění lodiček, krájení jablka, výroba adventního věnce atd.),
dokázat se přizpůsobovat podmínkám zimního prostředí,
posilovat přirozenou zvídavost a radost z objevování,
rozvíjet fyzickou a psychickou zdatnost,
rozvíjet poznatky, schopnosti a dovednosti umožňující pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit,
vytvářet u dětí základní povědomí o vlastních právech,
posilovat prevenci patologických jevů, chápat, že lidé jsou různí a chovají se různě.

Nabízené činnosti:

komunikační kruhy – vyjadřování pocitů, zážitků,
tvořivé a kreativní činnosti – výzdoba mateřské školy, dárky, přáníčka,
konstruktivní činnosti, pečení cukroví, perníčků,
prohlížení a čtení knížek,
předmatematické hry (třídění, přiřazování, odhad, porovnávání, množství atd.),
hry a činnosti zaměřené ke cvičení paměti,
pobyt v zimní přírodě, vnímání vánoční atmosféry v naší vesnici,
obrazné a pojmové činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systému (písmena, číslice, piktogramy, značky, obrazce),
dramatizace krátkých scének v souvislosti s oslavou Vánoc, motivační hry, námětové hry,
nácvik pásma vánočních básní a písní a následné vystoupení pro rodiče,
dramatické činnosti,
hudebně pohybové činnosti, hry,
smyslové hry,
spolupráce ve skupině,
hry na slovní zásobu, rytmizace říkadel a zpěv písní,
kognitivní činnosti (kladení otázek a odpovědí, diskuze nad problémem, vyprávění, objevování),
nabídka zimních sportů – bobování, koulování,
procházky zimní přírodou,
péče o zvířata v zimě,
výroba karnevalových masek.

Očekávané výstupy:

učení se textů básní a písní vzhledem k tématu,
podílet se na dění ve třídě, spolupracovat se skupinou, radostně prožívat oslavy.
osvojit si základní poznatky o českých vánočních tradicích, ale i o zvycích v jiných zemích.
těšit se ze společných zážitků a oslav Vánoc
zapamatovat si texty básní a říkadel, písní a umět je reprodukovat na veřejnosti.
zacházet bezpečně s různými pracovními nástroji (nůžky, lepidlo, váleček, formičky), pociťovat radost ze své práce a z vlastní tvůrčí činnosti,
vyjadřuje své představy pomocí různých výtvarných technik,
poznává různá povolání a řemesla,
soustředí se na určitou činnost, udržet pozornost, dokončit práci.
rozlišuje, co prospívá a co škodí zdraví,
spolupracuje a domlouvá se s dětmi,
snaží se odhadnout rizika a nebezpečí,
pohybuje se na sněhu a ledu, dodržuje pravidla bezpečného chování (bobování, bruslení, lyžování),
vyjmenuje zimní sporty,
uvědomuje si své tělo a umí o něj pečovat, zná důležitost a význam zdravého životního stylu,
umí popsat tradici masopustu.

3. ROZKVETLÉ JARO

V první části tohoto integrovaného bloku se budeme věnovat dalšímu ročnímu období. Probouzející se jarní příroda, zvířata a jejich mláďata nás budou inspirovat k pozorování, experimentování, rozvíjení slovní zásoby. Na jaře se rodí spousta mláďátek, takže si společně budeme povídat o zvířátkách a o tom, čím se živí, jak mluví, kde žijí, kdo se o ně stará a jakým způsobem. Naučíme se je správně pojmenovávat, taktéž i jejich mláďata. Děti se budou seznamovat s jarní přírodou a jejími změnami a také tradicemi, pranostikami a oslavami svátků jara, Velikonocemi. Dále budou poznávat související zvyky a tradice pomocí prožitků, her, výtvarných a hudebních činností. V březnu si budeme povídat o různých druzích knížek a o tom, jak vznikají a kde všude se s nimi můžeme setkat.

Duben je měsícem bezpečnosti, takže se děti budou názorně učit rozeznávat základní dopravní značení a osvojovat si pravidla bezpečného chování. Pomocí interaktivních prostředků poznají práci záchranných složek IZS. V plynulé návaznosti na práci záchranářů, lékařů, hasičů a policistů se děti začnou seznamovat pomocí dramatických činností, kreativity, pohybových her a dalších činností i s prací jiných profesí a povolání. V dubnu si připomeneme Den Země a pomocí pohybových a vědomostních her, kvízů, interaktivních materiálů, a především prožitkového učení získají děti nové poznatky a vědomosti v rámci environmentální výchovy. Povedeme je k ochraně přírody, prostředí, ve kterém žijeme, ekologii. Poslední dubnovou oslavou bude tradice pálení čarodějnic, se kterou se děti setkají v mateřské škole pomocí příběhů v pohádkovém duchu, které tuto tradici vysvětlují.

V květnu si přiblížíme 1. máj jako svátek lásky – k sobě samému i našemu okolí a také pomocí výtvarných, hudebních i jiných činností oslavíme svátek maminek. S využitím svátku maminek budeme nadále prohlubovat citové vztahy ke členům rodiny a k sobě navzájem. Zjistíme, kdo patří do naší rodiny. Pomocí říkadel pro maminky procvičíme a zdokonalíme výslovnost a kultivovaný projev.

V části tohoto bloku se budou předškolní děti věnovat i přípravě na zápis do základní školy, kdy se budeme zaměřovat na vnímání času a prostoru kolem nás, na správnou orientaci v čase, pochopení jeho plynutí.

Cíle:

umět charakterizovat jaro a jeho znaky,
prostřednictvím estetických prožitků a kreativity vytvářet sváteční náladu pro přípravu svátků jara,
podporovat děti v zájmu o knihy,
dotváření příběhu, chronologická posloupnost,
podněcovat děti k samostatnosti a k řešení problému a zvládnutí různých situací,
rozvíjet zdravé sebevědomí a důvěru ve vlastní schopnost,
seznamovat děti hravou formou se školním prostředím,
připravovat je na zápis do 1. ročníku ZŠ,
rozvíjet zájem o psanou podobu jazyka i další formy sdělení, verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické),
osvojovat si elementární poznatky o znakových systémech a jejich funkci (písmena, čísla),
budovat pozitivní a zodpovědný vztah k přírodě,
osvojovat si bezpečné chování a předcházet patologickým jevům,
získat povědomí o různorodosti profesí,
budovat pozitivní vztahy k sobě samému i navzájem mezi lidmi,
rozvíjet spolucítění, sympatii a empatii, umět ovládat emoce,
vnímat přirozené změny v přírodě a svém okolí,
umět rozlišit časové intervaly a jejich délku trvání (den, týden, měsíc, rok,…).

Nabízené činnosti:

pobyt v přírodě, sběr přírodnin, péče o školní zahradu,
kreativní tvoření v rámci Velikonoc,
návštěva 1. třídy v ZŠ v Žalhosticích,
různé výtvarné techniky, vytváření dárku pro maminky,
motorické činnosti s různými předměty, pomůckami, hračkami a náčiním,
smyslové hry,
čtení příběhu, knihy, obrázkové čtení, reprodukce příběhu, využívání encyklopedií,
besedy se zástupci povolání,
seznámení s pravidly bezpečnosti, dopravními značkami a dopravními prostředky,
sluchové a zrakové vnímání a rozlišování, pravolevá orientace,
překážkové dráhy, posilovací, protahovací cvičení, relaxace,
grafomotorická cvičení,
hry s písmeny a číslicemi, přiřazování, třídění, předmatematická cvičení,
samostatný slovní projev na určité téma, rozhovory,
dramatizace pohádek, recitace básniček,
didaktické hry,
konstruktivní hry,
námětové hry,
hudebně pohybové hry, spontánní aktivity,
přiblížení tradice pálení čarodějnic,
hry na rozvoj a pochopení časové posloupnosti a orientace v prostoru.

Očekávané výstupy:

dítě zná jarní zvyky a tradice,
vnímá probíhající změny přírody s oslavami Velikonoc, lidovými zvyky a tradicemi jara,
pojmenuje některá zvířata a jejich mláďata,
pozná v přírodě i na obrázku některé květiny,
má povědomí o narození člověka, o lidském těle, jeho růstu a vývoji,
je citlivý k živým bytostem, k přírodě i věcem,
ochraňuje přírodu, cítí k ní zodpovědnost a úmyslně ji nepoškozuje,
chápe, že každý má v rodině svou roli, podle které je třeba se chovat,
zná členy rodiny a jejich vzájemné vazby,
realizuje vystoupení pro maminky,
rozhoduje se výběru v činnostech,
děti navštěvující mateřskou školu posledním rokem se zúčastní zápisu do 1. třídy,
zlepšuje se ovládání pohybového aparátu, tělesných funkcí, jemné i hrubé motoriky,
vytváří si základní povědomí o vlastní sounáležitosti s přírodou,
rozvíjí se schopnost sebeovládání a sebeobsluhy,
dítě chápe základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je využívá, chápe prostorové pojmy,
rozeznává barvy a jejich odstíny,
formuluje otázky, odpovídá, hodnotí slovní výkony, slovně reaguje,
umí zacházet s různými předměty a pomůckami, hračkami a náčiním,
ovládá koordinaci ruky a oka,
ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní,
záměrně se soustředí a udržuje přiměřeně dlouhou dobu pozornost,
přijímá pozitivní ocenění, i svůj případný neúspěch, hodnotí sebe sama, svoje zážitky, pozitiva i negativa,
respektuje vyjasněná a pochopená pravidla, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti,
projevuje zájem o učení, nové poznatky,
nalézá nová řešení,
zvládá základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí,
má smysl pro odpovědnost ve hře,
učí se chápat nutnost bezpečnosti zdraví při sportech.

4. HRAVÉ LÉTO

Blížící se konec školního roku nám přinese mnoho zábavy a radosti. Sportovními hrami a soutěžemi oslavíme svátek dětí. Poslední integrovaný blok se během celého měsíce června a letních prázdnin bude věnovat cestování. Děti budou poznávat odlišné světadíly, kultury a jejich tradice, jazyky, národy atd. Také budeme společně cestovat i po naší vlasti, ukážeme dětem rozdíl mezi životem ve městě a na vesnici, rozšíříme si povědomí o světě a lidech kolem nás. Povíme si o planetě, na které žijeme nejen my, ale i jiné děti. V rámci tohoto tématu budou děti seznámeny také s Vesmírem. Pojedeme na výlet a rozloučíme se se školáky. Před prázdninami dětem připomeneme bezpečné chování, a to nejen v silničním provozu. Většinu dne budeme trávit na zahradě a zopakujeme si, co už všechno umíme. Budeme zdokonalovat pohybové dovednosti dětí.

Cíle:

společně uspořádat oslavu Dne dětí,
seznámit děti se světadíly a okolními státy a jejich typickými znaky,
hravou formou představit dětem mapu a globus,
rozšiřovat podvědomí o kulturních odlišnostech, uvědomění a tolerance,
seznamovat děti s kulturou a symboly naší země,
děti umí pojmenovat rozdíly mezi životem na vesnici a ve městě,
rozloučení s předškoláky,
pravidla bezpečného chování o prázdninách,
vlastní zážitky z cest.

Nabízené činnosti:

oslava svátku dětí
“cestování s globusem a encyklopedií” poznávání pomocí otázek a odpovědí
praktické ukázky varující před nebezpečím u vody.
výtvarné zpracování zkušeností a zážitků z cestování, dovolených, výletů.
školní výlet, rozhovory na téma bezpečnost
prohlížení encyklopedií, naučných časopisů, knih map a globusu,
ukázka cizího jazyka – pozdrav, básnička, písnička,
poslech hudby různých kultur,
kvízy na téma svět kolem nás,
rozvoj hrubé a jemné motoriky na pískovišti, houpačkách, „lezoucí“ zdi,
naučení pásma písní a básní na rozloučení s předškoláky a následná zahradní slavnost,
netradiční techniky výroby (muchláž, frotáž,…).

Očekávané výstupy:

pojmenuje většinu z toho, co nás obklopuje.
uvědomuje si nebezpečí, které nám hrozí při pobytu u vody.
vnímá, že svět je pestrý, rozmanitý a má svůj řád,
je schopno chápat, že lidé se různí, a umí být tolerantní k jejich odlišnostech a jedinečnostem,
dokáže se ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy,
uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky,
zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje, je otevřené k aktuálnímu dění,
uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat, chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu,
ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním se na něm podílí a že je může ovlivnit,
ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit, má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku,
má elementární poznatky o světe lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije,
rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cílí), a řešení, která funkční nejsou, dokáže mezi nimi volit.

7. EVALUAČNÍ SYSTÉM A PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA

RVPPV stanovuje pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku a přináší sebou i funkční hodnocení a evaluaci. Jedná se o hodnocení mateřské školy a její práce, hodnocení vzdělávacího procesu a podmínek, které jsou v mateřské škole vytvořeny. O činnostech, které v ní probíhají, o výsledcích vzdělávání dětí a výsledcích, kterých škola dosahuje. Kontrolní a hospitační činnost bude zaměřena jak na práci učitelek, tak na dosaženou úroveň vzdělávání. Evaluace je prostředkem k hledání optimálních cest vzdělávání jednotlivých dětí a další práce mateřské školy. Cílem pedagogického diagnostikování v mateřské škole je posouzení vývoje a potřeb dítěte a zkvalitnění vzdělávacího procesu. Diagnostické zjištění je pak podkladem pro stanovení cílené vzdělávací nabídky, průběžné vyhodnocování podmínek a průběhu vzdělávacího procesu tak, aby každé dítě mohlo zažít pocit úspěchu a sounáležitosti a aby docházelo k vyrovnanému rozvoji celé jeho osobnosti. Promyšlený a vhodně používaný systém pedagogického diagnostikování respektuje a naplňuje princip individualizace.

Hlavní myšlenkou diagnostiky je individuální přístup a individualizace vzdělávání. Pro individuální přístup je více než nutné vědět, co již dítě zná, umí a bezpečně ovládá a současně hledat společnou cestu ke zkvalitňování a pokroku. Jen na základě poznání slabých i silných stránek může probíhat plánování dalšího rozvoje. Základem pro další práci s dítětem je opřít se o jeho silné stránky a pomocí nich rozvíjet ty slabší. Nejdůležitějším momentem v pedagogické diagnostice je včasné rozpoznání oslabených funkcí, které by se měly v delším časovém horizontu a v mírném tempu rozvíjet a dostávat na vyšší úroveň. U nás máme zavedená Portfolia dětí, do kterých na základě poznámek ze sešitu „postřehů“ učitelek zapisujeme záznamy o dětech, o jejich chování, problémech, posunech, pokrocích, jakou formou a způsobem dítě podporovat a rozvíjet, aby se posunulo na vyšší stupeň. Pokud zjistíme větší „problém“, náš plán pedagogické podpory se stává podkladem pro vyšetření ve školním poradenském zařízení, pro druhý či vyšší stupeň pedagogické podpory. Cílem pedagogické diagnostiky v naší MŠ je tak zaměřit se na jednotlivé oblasti vývoje dítěte, které jsou oslabené. K tomuto účelu tým všech pedagogů společně vypracuje plán pedagogické podpory (1. stupeň pedagogické podpory, dále jen PLPP) pro konkrétní dítě, kde si vypíšeme, s čím má dítě problém, v čem je slabší, zvolíme si konkrétní cíl, metody a formy práce, se kterými budeme pracovat, které budeme uplatňovat při práci s dítětem a na závěr to nejdůležitější, vyhodnocení plánu podpory (nejdéle za tři měsíce), kterou jsme dítěti poskytovaly. Na tomto základě vyhodnotíme/zjistíme, zda se nám povedlo „posunout“ dítě dál. Zda to bylo účinné, zda pokračovat či dítě předat dál, k odbornému vyšetření. S těmito záznamy by se mělo dále pracovat, měly by se prolínat a měly by být provázané s dalším plánováním činností v týdenním plánu. O pokroku a individuálních plánech rozvoje dítěte mají rodiče možnost se informovat u učitelek a bývají také předmětem při plánovaných osobních konzultacích ve škole.

Stále musíme mít na paměti, že pokud dítě není ještě vyzrálé, nemůže zvládnout v daný moment stanovený pokrok. Jediný limit, který omezuje pedagogy i rodiče dětí v MŠ, je zahájení povinné školní docházky. Dostatečná školní zralost a připravenost je velice důležitá nejen pro bezproblémové zvládání trivia, což je čtení, psaní, počítání, ale také pro sociální a komunikační dovednosti. Pro dítě je tak nejlepší, aby se na školu pozvolna, postupně, a hlavně nenásilně připravovalo, ale tato příprava musí dodržovat určitou posloupnost od jednoduchého ke složitějšímu, od snadnějšího po obtížnější. Proto se musí jednotlivé úkoly stavět tak, aby odpovídaly možnostem jedince.

Oblasti evaluace

Hodnocení podmínek vzdělávání
Finanční zdroje pro zabezpečení chodu školy
Obsah a průběh vzdělávání, plnění stanovených cílů ŠVP
Spolupráce s rodiči
Pokroky a výsledky vzdělávání dětí
Řízení školy, kvalita personální práce, DVPP
Školní klima
Realizace vzdělávání integrovanými bloky

Prostředky evaluace

Každodenní zápisy do třídní knihy
Hospitace pedagogických pracovníků
Záznamy zápisů pro hodnocení plnění pracovních úkolů (podkladů pro odměny)
Evaluace (záznam) uplynulého tematického celku (integrované bloky)
Písemné záznamy individuálních pokroků každého dítěte do Portfolia dítěte
Publikace Diagnostika dítěte v předškolním věku, jejímiž autorkami jsou Vlasta Šmardová a Jiřina Bednářová. V knize jsou i pracovní listy a cvičení k diagnostice dětí
Hodnocení školního roku (závěrečná roční zpráva)
Dotazník pro rodiče
Kontrolní a hospitační činnosti dle úseků (provoz, stravování, ekonomicko správní)

Metody hodnocení a evaluace

Pozorování, opakované pozorování,
Rozhovor s dítětem, rozhovor s rodiči, konzultace s ostatními odborníky,
Rozbor herních aktivit dítěte, jazykových projevů (úroveň komunikace),
Rozbor, analýza prací/výtvorů dítěte (např. kresby, pracovních výrobků apod.),
Rozbor osobní dokumentace dítěte, anamnézy (rodinná i osobní),

Odpovědnost

Ředitelka hodnotí práci pedagogických a provozních zaměstnanců, i svou vlastní pedagogickou a řídící práci. Vyhodnocuje podmínky, průběh, organizaci a výsledky vzdělávání ve ŠVP.
Za vyhodnocování integrovaných bloků, spoluhodnocení ŠVP mají učitelky.
Za diagnostikování dětí mají odpovědnost všechny pedagogické pracovnice, včetně ředitelky.

Časový plán

Hospitace a kontrolní činnost dle plánu kontrolní a hospitační činnosti
Konzultační hodiny s rodiči každý sudý čtvrtek od 16.00 hodin
Předáváním informací mezi učitelkami denně
Spoluprací s veřejností dle plánu akcí MŠ
Hodnocení práce pedagogů 2 x ročně (listopad a červen)
Hodnocení výchovně-vzdělávacího plánu 5 x ročně na pedagogických radách
Hodnocení ŠVP podmínky, průběh, výsledky 1 x ročně
Hodnocení tématu / integrovaných bloků po skončení daného tématu / bloku
Rodičovské schůzky 2 x ročně (říjen a únor)
Hodnocením individuálních výsledků dětí 2 x ročně, průběžně během školního roku
Dotazníkem pro rodiče dle potřeby

Školní vzdělávací program s motivačním názvem „Objevujeme svět kolem nás“, který zpracovala ve spolupráci ředitelka mateřské školy Mgr. Bc. Pavla Kročilová vychází z analýz a podmínek MŠ. Byl projednán na pedagogické radě konané dne 19. 10. 2023. Jeho aktualizace nabývá platnosti ode dne 23. 10. 2023, čímž se ruší školní vzdělávací program vydaný dne 25. 8. 2021.

Mgr. Bc. Pavla Kročilová

Ředitelka MŠ

Mateřská škola Velké Žernoseky – Broučci

Copyright